Ana səhifə

Oddělení Equisetophyta Přesličky Charakteristika


Yüklə 21.19 Kb.
tarix10.05.2016
ölçüsü21.19 Kb.
oddělení Equisetophyta
Přesličky
Charakteristika:

  • výtrusné rostliny rozmanitého vzrůstu, vymřelé až stromové, recentní pouze byliny

  • nejstarší nálezy devon, vrchol v karbonu, v průběhu permu a druhohor ústup

  • několik fosilních tříd

  • recentní pouze ve dvou rodech – Equisetum a Hippochaete

  • pravé kořeny chybí, podzemní oddenky + adventivní kořeny

  • stonek článkovaný (nody + internodia), přeslenitě větvený

  • listy obvykle jednoduché, tendence k přeslenitému uspořádání

  • sporofyly velmi odlišné od trofofylů obvykle v koncových šišticovitých souborech

  • homoiosporie

třída Equisetopsida


zahrnuje 2 řády:

  • řád Calamitales - vymřelé

  • řád Equisetales – recentní (1 čeleď Equisetaceae)

čeleď Equisetaceae


Charakteristika:

  • první již ve spodním karbonu, hlavní rozvoj v druhohorách (jura)

  • rozšířeny téměř po celém světě (s výjimkou Austrálie a Oceánie)

  • suchozemské až vodní byliny (v tropech i liány)

  • vytrvávají oddenkem – (vegetativní množení)

  • kořeny adventivní s mykorrhizou

  • lodyha:

    • stonek článkovaný, dutý, rýhovaný (rýhy – valeculae, žebra – carinae)

    • absence sekundárního tloustnutí

    • uprostřed lodyhy centrální dutina

    • kolem centrální dutiny je arthrostélé s jedním kruhem kolaterálních cévních svazků

    • pod rýhami jsou uloženy menší valekulární dutiny a pod žebry karinální dutiny

  • pokožka – silně inkrustována oxidem křemičitým

  • listy drobné (mikrofyly), vyrůstají z lodyžních uzlin, v přeslenech, naspodu srostlé v trubkovitou pochvu




  • reprodukční orgány:

    • štítkovité sporofyly (sporangiofory) na stopkách, uspořádané v přeslenu, skládají koncové šištice

    • anulus – prstenec pod výtrusným klasem

    • spory – izosporní, zelené – s chlorofylem, opatřené 4 hapterami, které jsou hygroskopické

    • gametofyt – samostatný, zelený laločnatý s rhizoidy, zpravidla dvoudomé prothalium

    • spermatozoidy polyciliátní

rod Hippochaete – cídivka


  • výtrusnicový klas na vrcholu hrotitý

  • průduchy ponořené do pletiva

  • lodyhy většinou přezimující, sterilní i plodné stejné, vyskytují se současně


Hippochaete variegata – cídivka peřestá (C1)

jemné, tmavě zelené, nevětvené přezimující lodyhy

stanoviště: slatinné louky, vlhké písčiny, dnes častěji na antropických substrátech – pionýrská rostlina (pískovny, lomy)

13 recentních lokalit


Hippochaete hyemalis – cídivka zimní (C3)

robustní, tmavozelené, přezimující lodyhy

lodyžní pochvy bez zubů (opadají)

stanoviště: břehy vodních toků, vlhké lesy (vlhčí, písčité půdy)


Hippochaete ramosissima – cídivka větevnatá (C3)

šedozelené, jednoleté, často větvené lodyhy (nepřezimující)

rostliny bohatě trsnaté

stanoviště: písčiny, bory, často i na antropických stanovištích (železniční a silniční náspy)


Všechny naše druhy cídivek se vzájemně kříží.

rod Equisetum


  • výtrusnicový klas na vrcholu tupý

  • průduchy v rovině pokožkových buněk

  • lodyhy nepřezimující, sterilní i plodné většinou morfologicky i fenologicky odlišné



  1. Druhy s dokonalým dimorfismem lodyh:


Equisetum arvense – přeslička rolní

jarní nevětvená, nezelená fertilní lodyha se sporofyly

letní lodyha zelená, sterilní

bohatě větvené, větve vzpřímené a dál větvené

zuby lodyžních pochev celé tmavé

hojná, louky i na antropických stanovištích (komunikace), plevel


Equisetum telmateia – přeslička největší (C4)

fertilní lodyhy statné, nerýhované, bělavé až světle hnědé

sterilní lodyha velmi statná (až 200 cm)

vlhké suťové svahy, příkopy (moravské Karpaty, Český ráj)



  1. Druhy s jarní nezelenou lodyhou, která po vyprášení zezelená a rozvětví se:


Equisetum sylvaticum – přeslička lesní

jemné lodyhy, chabé, boční větve tenčí vícenásobně větvené

zuby lodyžních pochev srůstají

hojná – světlé vlhké jehličnaté lesy (indikuje podmáčené půdy)


Equisetum pratense – přeslička luční (C3)

větve většinou dále nevětvené, na žebrech hrbolky z křemičitanu

zuby lodyžních pochev široký suchomázdřitý lem

lužní lesy, háje, pobřežní křoviny





  1. Druhy s výtrusnými klasy na zelených rostlinách v létě:


Equisetum palustre – přeslička bahenní

lodyhy hluboce rýhované, větve jednoduché

vlhké louky, mokřady
Equisetum fluviatile – přeslička poříční

lodyhy šedozelené, mělce rýhované, téměř nevětvené, zuby celé tmavé



okraje stojatých nebo pomalu tekoucích vod


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©anasahife.org 2016
rəhbərliyinə müraciət