Ana səhifə

Obsah sylabu z „Didaktiky psychologie“


Yüklə 159.54 Kb.
səhifə1/7
tarix13.05.2016
ölçüsü159.54 Kb.
  1   2   3   4   5   6   7

Obsah sylabu z „Didaktiky psychologie“




Obsah sylabu z „Didaktiky psychologie“ 1

1.Předmět didaktiky psych., aktuální problémy výuky psych. 2

2.Edukační proces (model, prvky), edukační proces z hlediska učitele a z hlediska žáka 3

3.Edukační cíl, požadavky, typy a hierarchie 4

4.Taxonomie edukačních cílů (Bloom, Kratwohl, Daeve, Royl, Simsonová) 5

5.Pojetí cílů 7

6.Cíle předmětu Aplikovaná psychologie 9

7.Edukační cíle vymezené školským zákonem 11

2.Klíčové kompetence 12

8.Kurikulární reforma, RVP, (RUP), ŠVP,(ŠUP), vzdělávací oblasti 13

9.Průřezová témata 15

10.Druhy a způsoby (formy) učení 17

11.Činitelé ovlivňující efektivitu vyučování 19

12.Organizační formy učení 20

13.Edukační (=výchovně-vzdělávací) metody 22

14.Problémové vyučování 23

15.Edukační, didaktické zásady 24

  1. Předmět didaktiky psych., aktuální problémy výuky psych.


Didaktika = řec. Didaskein (vyučovat, poučovat, jasně vykládat)

Discere = učit se, Docere = přednášet



Didaktika je teorie správného vyučování (dnes nejvíce používané pojetí didaktiky)

podle Komenského (Didactica Magna) je didaktika všeobecné umění, jak dobře naučit všechny všemu; otázky mravní, náboženské, vědomosti, tělesná výchova... = jak vychovat člověka pravého (moudrého, mravného, zbožného) /není přesně vymezen pojem teorie ani umění/

Komenský: „Didaktika, slowo nám nowé, řecké jest. Znamenající docendi artificium, tj.: umění o učení aneb o umělém wyučowání a cvičení mládeže w uměních, jazyku a moudrosti wšelijaké; jakby totiž snadně, libě, jako ze hry, a na jisto učenými ctnostnými a pobožnými lidmi učiněni býti mohli“

Didaktika = teorie vzdělávání, královna pedagogických edukačních věd



Didaktika = nauka o výchovně vzdělávacím procesu = edukace = vyučování a výchova (jsou dva procesy, které nelze oddělovat, probíhají obvykle současně)

Postavení didaktiky v systému věd


Vychází z: obecné didaktiky a pedag.psychologie + pedagogiky (= edukační psychologie), využívá také filosofie, sociologie,

- bohužel ped.psych. a didaktika jsou dvě disciplíny, které se vyvíjí nezávisle na sobě, proto vzniká nový obor, tzv. psychodidaktika :

- věda, která studuje procesy učení žáků v návaznosti na vyučování učitele

- sleduje, jak učitel uplatňuje výukové strategie s ohledem na:

a) vývojové a individuální zvláštnosti žáků

b) charakter učiva, které žák zpracovává (konstruktivisticky, transmisivně) - otázky pro kognitivní psychologii - žák vychází z prekonceptů, které v procesu dekontextualizace přetváří v pojmy

- ukazuje, jak vyučovat s ohledem na potenciál žáků

3 otázky didaktiky psychologie:


  1. Co? - obsah učiva (ne osnovy, ale RVP, ŠVP), nyní opět větší návrat k učivu (v RVP je málo konkrétně vymezeno, dělá problémy na školách)

  2. Jak? - metodika, záležitost oborových didaktiků

  3. Proč? - co tím rozvinu, jaké rozvíjíme kompetence - otázka psychodidaktiky

Učivo rychle roste, nejde umět vše, ale vědět, kde to najít; orientovat se na „proč“, ne tolik na „co“.

Nutno provést tzv. Didaktickou analýzu učiva = rozbor obsahu tematických celků, který zahrnují:

1) Vymezení učiva (přiměřeně podrobný)

2) Očekávané výstupy, klíčové kompetence - dříve tzv. edukační cíle

3) Učební úlohy (otázky, dotazníky, testy, SPT, ....)

4) Metody a formy výuky (výklad, řízený rozhovor, frontální, skupinová, individuální výuka...)


Aktuální otázky didaktiky psychologie (po roce 1989)


  1. místo encyklopedických znalostí věnovat pozornost zážitkům, emocím, utváření dovedností

  2. pozor na výskyt psychoterapeutických prvků (nebezpečí), cílem pomoci, neuškodit, dotázat se: ZDA CHCE ŘEŠIT, ZDA SE TO TÝKÁ NĚKOHO VE SKUPINĚ (možná by pomohli)

  3. není kladen důraz na materialistickou povahu psychiky (věřící, ...), nutno akceptovat

  4. problém používání standardizovaných technik ve výuce psychologie (není povoleno)
  1. Edukační proces (model, prvky), edukační proces z hlediska učitele a z hlediska žáka

Model edukačního procesu


Didaktický trojúhelník (jeho prvky):

učivo

CÍL

žák učitel

žák ↔ učitel: vyučovací metody (řízený rozhovor, výklad, diskuze,…)

žák ↔ učivo: organizované formy (přednáška, seminář, jak sedí, frontální výuka, skupinové či učivo ↔ učitel: materiální pomůcky (dotazníky, testy, SPT, knihy, časopisy, počítače,…)

individuální práce)



Vyučování je proces = vývoj = nejsou zaznamenány vstupy a výstupy (model je zjednodušený)

Edukační proces z hlediska učitele


  1. příprava, plánování výuky, cíle, očekávané výstupy, metody, formy... přihlížet k potencím (potřebám) žáků, jaké KK konkrétní učivo rozvíjí, stanovit kontrolovatelné OV + co baví učitele a co tedy dobře zná...(žáci to totiž poznají), volba vhodných postupů, forem, metod výuky + pomůcek, aktivizujících učební úloh, problémové vyučování

  2. realizace výuky (transmisivní /receptivní/, konstruktivistický způsob...)

  3. zpětná vazba, vyhodnocení, vylepšení...

a) pro žáka (známka, trest)

b) pro učitele (zda žáci pochopili učivo, zda použil adekvátních metod....) - možno ověřit evaluací: Dotazník: Hodnocení učitele žákem - je na www stránkách katedry



Systém, který se nezajímá o zpětnou vazbu, se nevyvíjí a časem zaniká.

Edukační proces z hlediska žáka (5 kroků individuálně řízeného procesu učení)

  1. pozornost - nikdy neučit, dokud není zaměřena pozornost (všech?) žáků

  2. významnost - učiva pro žáka, žák je to ekonom, klade si otázku: „K čemu mi to je dobré?“

  3. sebedůvěra v to, že to zvládnu (pokud si žák nevěří, musí vyvinout hodně energie, na její zvládnutí a nemá pak již sílu na učivo), měl by mít zážitek úspěchu na začátku práce

  4. opakování, propojování... nejdůležitější je průběžné opakování (viz. křivka zapomínání)

  5. zpětná vazba - žák dosáhl uspokojení z poznání, má pocit, že vynaložené úsilí se vyplácí (úspěch je velký motivační činitel)


  1   2   3   4   5   6   7


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©anasahife.org 2016
rəhbərliyinə müraciət