Ana səhifə

II. mezinárodní VĚdecká konference


Yüklə 112.78 Kb.
tarix06.05.2016
ölçüsü112.78 Kb.

II. MEZINÁRODNÍ VĚDECKÁ KONFERENCE


DIALEKTOLOGIE A GEOLINGVISTIKA

V SOUČASNÉ STŘEDNÍ EVROPĚ
II. INTERNATIONAL SCIENTIFIC CONFERENCE

DIALECTOLOGY AND GEOLINGUISTICS IN CONTEMPORARY CENTRAL EUROPE
II. МЕЖДУНАРОДНАЯ НАУЧНАЯ КОНФЕРЕНЦИЯ

Диалектология и геолингвистика

В современной средней Европе


Abstrakty konferenčních příspěvků - Abstracts of conference papers
- Тезисы докладов на конференции




  1. Azerbajdžán – Azərbaycan Respublikası - Republic of Azerbaijan - Азербайджан:


1.1 Гурбанова Илаха, Магомед кызы, докторант на соискание степени доктора философии, Национальная Академия Наук Азербайджана
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Сущность лексической статистики в диалектах в разграничении этнолингвистических элементов. Этнолингвистика.
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Сущность этнолингвистического анализа диалектов и говоров является в том ,что диалекты в отличие от литературного языка, напрямую связаны с этнической культурой в глобальном масштабе. История, культура и психология каждого этноса отражается в его языке. Сущность статистики в этнолингвистическом анализе проявляется в том,что она отражает влияние разных исторических племен на формирование данного диалекта. Дело в том, что лексические факты ,отражают специфику языка отдельных исторических племен. В данной статье прослеживается свя зь отдельных тюркских племен и их мировоззрения с данными лексики диалектов и говоров азербайджанского языка.

Сущность этнолингвистического анализа проявляется в необходимости показать связь языка и этнической культуры. Мы попытались осмотреть диалектические факты, которые по сущности носят этнолингвистический характер, с точки зрения четырех компонентной системы, то есть «факты из племенных языков – норма – узус – диалект».

Если точнее выразиться , когда племенные языковые элементы приобретают право на распространении в конкретном ареале, это может быть связано с историческими или релегиозными, но в любом случае с экстралингвистическими факторами. Переступив этап, норма-узус лексема, начинает выступать, как самостоятельный член диалекта. Нужно заметить, что в отличие от норм литературного языка, которые иногда выхолащивают язык, нормы в диалектах и говорах вырабатываются путем естественного отбора. В связи с чем, установление частоты употребления то или иной лексемы в зависимости от ареала, становится весьма важным и практичным с лингвистической точки зрения.




    1. Газиева Назакет Курбан кызы, кандидат филологических наук, старший научный сотрудник, Национальная Академия Наук Азербайджана, Институт Языкознания


Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Роль диалектной вариативности в системе языка
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Вариативность в фонологической системе воплощается в виде «борьбы» вариаций фонем (аллофонов), происходящей в результате конвергенции и дивергенции в различных фонемах, связанных, в основном, с историческим развитием.

Обращает на себя внимание интересный и сложный процесс, связанный с развитием и формированием звуковой системы языка: подобно тому, как в ходе происходящих в языке закономерных процессов появляются новые качества в фонологической системе языка, так, на основе правильной, образцовой, подразумеваемой нормой речи постепенно в системе языка происходит процесс «конкретизации» и «полирования». Отклонения же от нормы становятся причиной трансформаций в фонологической системе языка.


    1. Гудсия Гамбарова кызы, доктор философии, старший научный соотрудник, Институт Языкознания им.Насими Национальной Академии Наук Азербайджанской Республики


Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Элементы говоров азербайджанского языка,проявляющиеся в произведениях Юнуса Эмри
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

В произведениях Юнуса Эмри проявляются фонетические , морфологические, лексические черты азербайджанского литературного языка и его говоров.Выясняется, что творчество Юнуса Эмри является совершенным примером общего тюркского языка. В ходе исследования подтверждается, что по причине того,что территория Анатолии оставалось за пределами Османской империи данная территория сохранила свою оргинальность.

Художественные произведения Ю.Эмри являются примером совершенства общего тюркского языка XIII- XIV веков. Это остается неизменным для многих современных тюркских языков. Факты, подтверждающие данное предположение, сохранились в некоторых говорах азербайджанского языка. Несмотря на вмешательство со стороны секретарей и редакторов в рукописи Ю.Эмри, сохраняемых в Турции факт остается фактом. Уже в XIII веке в Анатолии великий сын тюркского народа Ю.Эмре поставил точку над i в вопросе об общем тюркском языке, который является актуальным для тюркских народов на данный момент.

В 1971 году Абдулбаки Гёлпинарлы писал: “ Учитывая эти особенности, не затрагивая рифмы и смысл, мы сочли нужным уподобить стихотворения современной разговорной речи: но не тронутые оставили какими они есть”.

По моему мнению, то что мы не полностью понимаем произведения Ю.Эмре не его, а наша вина. В стихотворениях Ю..Эмри в следующих ярусах сохранились элементы говоров азербайджанского языка : a) фонетическом b) морфологическом c) лексическом

Об общем состоянии языка в Анатолии до Османской империи свидетельствуют стихотворения Ю. Эмри. Потому что язык является более достоверным источником, нежели история.




  1. Bulharsko/ Spolková republika Německo. България/ Bundesrepublik Deutschland. Bulgaria/ Federal Republic of Germany. Болгария/ Федеративная република Германия.


Младенова, Дарина, д-р, , главный ассистент; Софийский университет „Св. Климент Охридски“:
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Лингвогеографическая локализация переселенческого говора: методологические аспекты (на примере локализации болгарских говоров в Румынии). Supplement to Bulgarian Dialects in Romania by Maxim Mladenov) / Общие вопросы диалектологии, методологии и межотраслевые отношения.
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Во второй половине XVIII и первой трети XIX веков большие группы болгарского населения покинули свои родные места, расположенные преимущественно в северной Болгарии, и двинулись на север через Дунай. Установив диалектные типы болгарских переселенческих говоров в Румынии, М. Младенов сопоставил их с данными Болгарского диалектологического атласа и локализовал зоны к югу от Дуная, из которых происходят эти переселенческие диалекты. Эта первая локализация имела достаточно общий характер. Для электронного корпуса болгарских говоров в Румынии „Transdanubian Electronic Corpus. Supplement to Bulgarian Dialects in Romania by Maxim Mladenov“ (http://www.corpusbdr.info) было выработано 8 обобщающих квалитативно-квантитативных карт (карты №№ 3–10 на сайте корпуса), которые, в отличие от карт М. Младенова, показывают все границы зон к югу от Дуная, схожих с переселенческими говорами в Румынии. В основу карт были положены ареалы некоторых характерных языковых особенностей, идентифицированных М. Младеновым, которые были наложены друг на друга для того, чтобы определить территорию их совпадения, которая и считается исходной зоной соответствующего переселенческого диалекта. Выбор картографируемых языковых особенностей был продиктован их локализационным весом и, так как карты остаются квалитативными, они охватывают небольшое число картографируемых явлений – от 6 до 12. По некоторым из картографируемых признаков переселенченский и исходный говор к югу от Дуная разделяются на части, что в какой-то степени позволяет добиться и более точной локализации говоров отдельных населенных пунктов, а не только общей локализации диалектного типа.

Следующим шагом в локализации переселенческих говоров является их чисто квантитативная локализация, значение для которой имеет лишь общее количество совпадающих языковых особенностей отдельных населенных пунктов. В специальном исследвании1 была предпринята попытка квантитативной локализации мизийского переселенческого говора, в результате которой было установлено подразделение мизийского говора на две подгруппы (гребенская и русенская), а также в некоторых случаях смешение населения из разных диалектных зон при заселении на новом месте. При квантитативной локализации некоторым из картографируемых 96 особенностей в соответствии с их местом в языковой системе был придан больший вес, чем другим. Как и следовало ожидать, ареал, очерченный квантитативной локализацией, не совпадает полностью с ареалом, установленным квалитативно-квантитативным методом, причем расходятся прежде всего ареалы русенской подгруппы. Объяснение этого расхождения вероятно следует искать в том, что единицей квалитативно-квантитативной локализации является мизийский диалектный тип в целом, и при этом не учитываются отличительные особенности составляющих его подгрупп, тогда как квантитативный метод локализует говор каждого отдельного населенного пункта.
3. Česká republika (ČR)Czech Republic – Чешская республика:
3.1 Blažek, Václav, prof., RNDr., CSc.:
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:

Quantitative methods measuring relationship of closely related languages


Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Percentages of common cognates (Slavic). The ‘dialect chain’ model. Mutual scores between the Baltic languages. Mutual scores between the Baltic and Slavic languages. The average scores between South, West, East & all Slavic and the individual and all Baltic languages. Balto-Slavic languages. Old Germanic languages. Tree-diagrams (a o.). Contemporary Frisian ‘dialects’. Celtic languages. Rhaeto-Romance. Balkano-Romance. Middle Iranian languages. Nuristani languages. Indo-Iranian internal classification. Afroasiatic. Beja. Central Cushitic = Agaw. East Cushitic. Oromo dialects. South Cushitic languages. Omotic. East Chadic languages (12 best documented languages). Berber languages. The Berber dialect continuum based on average values / on minimal values in the glottochronological test. Kartvelian languages. Method of balanced averages. Method of lowest values of percentages. Fenno-Ugric. Finno-Permic, Ugric. Samoyedic languages. Mongolian.


3.2 Bogoczová, Irena, Doc. PhDr., CSc., Filozofická fakulta Ostravské univerzity

Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Tradiční nářečí a aktuální mluva na Těšínsku v ČR (Irena Bogoczová, Małgorzata Bortliczek)
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Podstatou příspěvku je důrazné rozlišení mezi teritoriálním dialektem a nářečním způsobem mluvení. Tyto dva fenomény jsou nezaměnitelné: zatímco se jeden upíná ke konkrétní útvarové normě (normě nářeční), druhý je specifický tím, že je variabilní a normu nemá. Je srovnatelný s běžně mluveným jazykem (BMJ), u nějž je – jak známo – snazší určit, čím by neměl být, než to, jak by měl vypadat. Výklad, jenž vychází z prezentace systému těšínského nářečí a směřuje k prostředkům, které jej narušují, je založený na autentickém jazykovém materiálu – nahrávkách obsáhlejších výpovědí diglosních a bilingvních informátorů, členů polského etnika v ČR. Typ komunikátů odpovídá popisu situace BMJ: nepřipravenost, primární mluvenost, neoficiálnost, dynamičnost, triviálnost a antropocentričnost témat, emocionálnost a expresivita, otevřenost systému.


3.3 Hlubinková, Zuzana, PaedDr., CSc., Ústav pro jazyk český AV ČR v Brně
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
K výzkumu tvoření slov v českých nářečích
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Příspěvek pojednává o výzkumu tvoření slov v českých nářečích. Vedle ojedinělých zmínek v nářečních monografiích představuje velký přínos zejména Český jazykový atlas 1–5 (1992–2005). Na slovotvornou problematiku jsou výhradně zaměřeny dvě rukopisné práce (druhý díl Nářečí okrajového úseku třebívlického (1965) M. Rackové a Tvoření slov v hanáckých nářečích (1984) K. Fice) a monografie Tvoření slov ve východomoravských nářečích (2010) Z. Hlubinkové. Je připojen stručný přehled některých nářečních slovotvorných jevů se zeměpisným vymezením a na připojené mapě je představen i konkrétní materiál, a to substantivum s významem ’šilhavý člověk’.



3.4 Höflerová, Eva, doc. PhDr. Ph.D., Ústav bohemistiky a knihovnictví, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Dialektismy v mluvené řeči - neuvědomované specifikum?
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Autorka se zamýšlí nad posuzováním dialektových prvků v mluvené řeči. Vychází z textů, v nichž jsou dialektové (interdialektové) prvky nepočetné, ojedinělé. Sleduje, v jakém vztahu je dialektový prvek k funkci a cíli komunikace, k tématu. Posuzuje jejich pragmatický aspekt.


3.5 Holub, Zbyněk, PhDr. et PaedDr. Ph.D., Ústav bohemistiky a knihovnictví, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Současný stav terénního výzkumu běžně mluvené řeči a dialektů na Opavsku.
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Příspěvek je věnován problematice výzkumu současného mluveného jazyka a dochovaných nářečních zvláštností na Opavsku. Klade otázku, do jaké míry je dnes možné definovat rozdíly a shody jevů doložených v tzv. tradičním dialektu a v běžně mluvené řeči místních rodilých mluvčích, která se proměňuje v jejich každodenním kontaktu. Je třeba shrnout dosavadní terénní výzkum (vlastně jistý předvýzkum) posluchačů Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity v Opavě a možnosti realizace programu tzv. „dialektologických praktik“. V době, kdy vyšly všechny díly Českého jazykového atlasu a kdy by bylo potřebné syntetizovat Slovník nářečí českého jazyka, na kterém pracuje především tým dialektologů z ÚJČ AV ČR (v brněnské pobočce ústavu), je potřebné navázat na starší terénní výzkum a na předchozí syntézy a studie (Lamprechtovy, Balharovy, Šrámkovy apod.) a vytvořit současný program záznamu mluvené řeči na Opavsku. Tomu napomáhá i úsilí mnohých dobrovolných vlastivědných badatelů, vytváření systémové lexikální databáze a propojování sítě rodilých mluvčích v jednotlivých sledovaných lokalitách. Specifická je potom situace na západním Hlučínsku (na tzv. Prajzské) a na pomezí českého a slezského (opavského) Slezska, kde de dosud živé povědomí o etnicitě, kultuře i jazyku tzv. „Moravců“. V této souvislosti badatelé i posluchači ze Slezské univerzity spolupracují v rámci projektovaného výzkumu nejen s kolegy z polských univerzit, ale rovněž s místními vlastivědnými a kulturními činiteli a s osvětovými i odbornými spolky, zejména na Ratibořsku a Branicku (až po Vratislavsko). Ani tato forma širší mezioborové (regionální i mezinárodní) spolupráce tu není (z odborného pohledu) bez významu.


3.6 Chromý, Jan, PhDr., Ph.D., Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Protetické /v/ v mluvě Českých Budějovic
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Příspěvek se zabývá jazykovými faktory, ovlivňujícími užívání protetického /v/; původně v pražské češtině, posléze pak v mluvě obyvatel města Českých Budějovice. Materiál představuje 13 hodin rozhovorů s rodilými mluvčími z Prahy ve věku 20-30 let; následně potom s rodilými mluvčími z Českých Budějovic. Analyzovány byly tyto faktory: délka slova, jeho frekvence, přítomnost prefixu, slovní druh, přejatost a pohlaví mluvčího. Vliv jednotlivých faktorů je statisticky popsán pomocí smíšeného binomického modelu. Výsledky jsou srovnány se závěry ze studie Pavla Jančáka Frekvence hlavních hláskoslovných znaků v mluvě pražské mládeže z roku 1974 a s hodnocením obdobných znaků v mluvě obyvatel metropole českého jihu.

3.7 Chýlová, Helena, PaedDr., Ph.D., Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Dialekt a brusy (Blok III. Specifické otázky dialektologie)
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Teritoriální dialekt z pohledu brusů aneb příruček jazykové správnosti především poslední třetiny 19. století, dialekt či lidový jazyk nahlížený jako jeden z uváděných zdrojů jazykové správnosti. Doklady tohoto purizujícího názoru v jednotlivých brusech, konkrétní dialektické jazykové prostředky a jejich hodnocení. Pojetí a chápání slova lidový.




    1. Konečná, Sabina, Mgr., dialektologické oddělení, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Brno


Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Pojmenování tuberkulózy v českých nářečích / dialektologie
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Příspěvek pojednává o pojmenování tuberkulózy v nářečích českého jazyka. Je zde představen dosud nezveřejněný jazykový materiál, který byl získán během výzkumu pro Český jazykový atlas v 60. a 70. letech 20. století. Zaznamenané výrazy jsou domácího původu (např. souchotiny, úbytě) i přejaté (např. auscerunk, lunzucht) a ukazují, že motivem pro pojmenování bylo hubnutí a celkové tělesné chátrání doprovázející dané onemocnění. Přiložená mapa ukazuje zeměpisné rozšíření jednotlivých výrazů.


3.9 Nová, Jana, Mgr., Ústav českého jazyka FF MU v Praze, Ústav pro jazyk český AV ČR, v.v.i.
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Selected morphological features of the common speech in the border zone of West Bohemia (Vybrané prvky tvarosloví běžné mluvy v západočeském pohraničí)
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

The border zone of the Czech Republic appears to be a melting pot of the Czech language. Due to the political changes in 1938 – 1945 the population there has been completely changed and a new settlement has been formed of newcomers from various regions of Bohemian inland together with Slovaks, Romanies and other nationalities, recently also people from Russia and Ukraine. As a result the original structure of Czech dialects has been completely erased and overlaid. The aim of the current research is to find out what kind of common language has been developing there. The area of my interest is West Bohemia (districts Tachov, Cheb, Sokolov, Karlovy Vary and partly Plzeň – sever, too).

The field research was performed in 2011 – 2013 in 16 towns throughout the area with 354 respondents at the age of 14 – 16 who represent the second or third generation of people born in the area and their language usage can be looked upon as stable. The data for the research were collected by means of a questionnaire filled in writing focusing on morphology and vocabulary and by means of records of semi-spontaneous talk. The latter helped us to follow the phonology and also served as a prove of the written answers. At present the data have been numerically transferred and analysed.

The paper deals with two particular problems of the project: First we are interested in a possible geographical pattern of the language distribution in the area. The data shows us that the occurrence of dialectal elements decreases from places neighbouring the inland area to the periphery. Second we are interested whether the answers get from talks differ from the answers received in the questionnaire. It is apparent there are remarkable differences. The written form of the questionnaire may remind school test situations and thus may make children use the standard Czech more frequently. It is also quite probable written form will not be reliable for registering the phonological differences based on vocal quantity.


3.10 Šimečková, Marta, Mgr., dialektologické oddělení ÚJČ AV ČR, v. v. i., Brno
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Protetické v- v pohledu diachronním a synchronním. (Okruh III. Specifické otázky dialektologie)
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Příspěvek podává přehled a hodnocení dosavadního zkoumání protetického v- v češtině. Hlavním cílem je srovnat odlišné přístupy v popisech daného jevu v diachronních a synchronních pracích, upozornit na klady i zápory uplatňovaných metodologických postupů a navrhnout možná řešení pro budoucí výzkum. Tvrzení budou explikována na vybraných odborných publikacích, v nichž se v- dočkalo pozornosti zvláště díky své nezačleněnosti do spisovného systému českých hlásek a zároveň díky hojnému výskytu v některých teritoriálních nářečích a v obecné (popř. hovorové) češtině.
3.11 Šipková, Milena, PhDr., CSc., Ústav pro jazyk český AV ČR, dialektologické odd., Brno
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Některé problémy zpracování slovesa v nářečním slovníku
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Lexikografické zpracování slovesa ve  Slovníku nářečí českého jazyka, který od r. 2011 vzniká v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně, přináší autorům nemalé problémy. V některých aspektech jde o otázky mimolexikografické: kategoriálně sémantické, morfologické i široce syntaktické. Autorka se snaží ve svém příspěvku vyzvednout zejména to, že i nářeční lexikograf nezbytně potřebuje k svému dílu širokou teoretickou výbavu lexikologickou, a to v tom smyslu, že vidí a uvědomuje si v hláskových, tvaroslovných a slovotvorných morfech a morfémech (prefixech, sufixech, koncovkách) a syntaktickém chování sloves (viz tzv. vazby a spojitelnost ležet na břiše x na zahradě; běžet do lesa x sto metrů) velkou potencialitu a s ní souvisící kreativitu jazyka.

Na druhé straně je třeba zdůraznit, že pro lexikografa zůstává základním úkolem primární pohled od slova, od slovního významu a že ohledy na hláskosloví, morfologii, tvarosloví a syntax jsou pro něho sice respektabilní, tj. musí k nim přihlížet, ale přece jen pomocné a podnětné, pozoru hodné.
3.12 Vašíček, Michal, Mgr., Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., vasicek@slu.cas.cz
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Jihokarpatské dialekty na území Slovenska a Ukrajiny. K divergentnímu vývoji příbuzných nářečí po roce 1945.
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Příspěvek představí výsledky současného terénního výzkumu rusínských, resp. ukrajinských jihokarpatských dialektů na slovensko-ukrajinském pomezí. Porovnáním se starším zdokumentovaným stavem dialektů se pokusí nastínit jejich hlavní vývojové tendence po roce 1945, kdy byla oblast rozdělena státní hranicí a geneticky příbuzná nářečí se vyvíjela pod vlivem různých spisovných jazyků.




  1. Polsko – Rzeczpospolita Polska – The Republic of Poland – Республика Польша

4.1 Grotek, Edyta, Dr., PhD, Uniwersytet Mikołaja Kopernika Toruń


Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Toruń/ Thorn des 19. Jahrhunderts als Exemplifizierung eines Sprach(?)raumes – Stadt als Kommunikationsgemeinschaft
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

Thorn/ Toruń wurde im Jahre 1233 durch den Deutschen Orden gegründet und war seit jeher ein Schmelztiegel von verschiedenen Kulturen, Nationen, Religionen und Sprachen, wobei aber das deutsche und das polnische Element die Geschichte der Stadt am meisten prägten. In der untersuchten Zeitperiode war Thorn eine Grenzstadt (preußisches und russisches Teilungsgebiet).

Aus einer meiner Publikationen („Soziolinguistische Situation in Thorn des 19. Jh.“) geht vielmehr hervor, dass Thorn in dem analysierten Zeitraum eine überwiegend deutschsprachige Stadt gewesen ist, in der das Beherrschen des Deutschen für Polen in ihrem Alltags- und Berufsleben vorteilhaft war. Die urbane Gemeinschaft von Thorn war also zwar national und religiös heterogen, aber sprachlich, d.h. vor allem schriftsprachlich (im Hinblick auf administrative und berufliche Erfordernisse) weitgehend homogen.

Grundlegend scheint die Frage zu sein, ob man überhaupt über einen historisch identifizierbaren und daher damals eigenständigen Thorner Sprachraum sprechen kann, und wenn ja, in welchem Sinne dies (über eine lediglich mundartlich-dialektale Stadtsprache hinaus) möglich und empirisch belegbar ist.


4.2 Kida, Ireneusz, Uniwersytet Śląski w Katowicach http://www.us.edu.pl
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Slavonic languages and Quechua, an Inca language - distant dialects or sheer coincidence?
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

In my paper I present the results of my preliminary study concerning possible linguistic correlations between Quechua and some Indo-European languages, especially those of the Slavonic branch. The study is part of a larger project dealing with investigation of Native languages of Latin America, especially of Quechua with its varieties, and writing a course book of Quechua for Polish learners. I intend to point to some words and syntactic features that seem to be strikingly similar to those used in Slavonic languages and some other Indo-European languages. Although my study is far from being complete and systematic, and at times folk etymology might have crept in, I would like to share my own observations concerning the above mentioned correlations and arouse interest in this subject, as it can yield interesting results in the future.




    1. Wieczorek, Urszula, Dr., Uniwersytet Śląski w Katowicach


Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
Silesian- dialect or language?
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

The paper is an attempt at presenting the current debate on the status of the variety of the Polish language spoken in Silesia. The new interest in regionalism after 1989 brought up the question of the linguistic identity of the inhabitants of Silesia. It seems that from the linguistic point of view Silesian can be considered a separate language. However, some fear that too much emphasis on this linguistic awareness may lead to non-linguistic consequences, mainly to political separatism in the region where Silesian is spoken.


4.4 Bortliczek, Małgorzata, Dr., Uniwersytet Śląski w Katowicach
Téma a abstrakt: viz výše – doc. Bogoczová. The theme and abstract: see above - doc. Bogoczová. Тема и абстракт: см. tезисы выше – doc. Bogoczová.



  1. Slovenská republika (SR) - Slovak Republic - Словацкая Республика:


Kováčová, Viera, PhDr., PhD., Filozofická fakulta Katolíckej univerzity v Ružomberku
Téma a oblast příspěvku. Topic / Area. Тема доклада / область:
K vývinovým archaizmom v slovenských nárečiach
Abstrakt příspěvku - Abstract of the paper - Аннотация:

V príspevku sa pozornosť zameria na problematiku vývinových archaizmov, zachovávaných na slovenskom jazykovom území najmä v okrajových nárečových celkoch. Selekcia a analýza vybraných javov sa uskutočňuje na báze sotáckych nárečí severovýchodného Zemplína, nárečového systému s archaickým charakterom, v ktorom práve vývinové archaizmy tvoria jeho štruktúrnu, percepčnú i funkčnú dominantu a tvoria bázu jeho nárečovej osobitosti vo vzťahu k susedným nárečovým celkom.



1 Д. Младенова. Към въпроса за локализацията на отвъддунавския мизийски говор по езикови данни. – Етничност, език и идентичност в Европейския Югоизток. Сост. В. Алексова, Е. Койчева, Д. Младенова. София, в печати, 35 с.




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©anasahife.org 2016
rəhbərliyinə müraciət