Ana səhifə

Chromista


Yüklə 11.03 Kb.
tarix11.05.2016
ölçüsü11.03 Kb.

Chromista


Bičíkovci, jednobuněční i mnohobuněční, tělo je vláknité, heterotrichální (rozvětvená, často i funkčně rozlišená vlákna), mají buněčnou stěnu, vyživují se autotrofně (chloroplasty získaly sekundární endosymbiózou - symbióza hostitele s jednobuněčnou ruduchou), mixotrofně, chemoheterotrofně, saprotrofně, fagotrofně a paraziticky.
Kmen: Skrytěnky

Jednobuněční bičíkovci (mají 2 nestejně dlouhé bičíky), chloroplasty obsahují 2 druhy chlorofylů (a, c), karoteny, xantofyly, fykocyanin a fykoerytrin, výsledná barva chloroplastů je olivově zelená, dělí se hlavně podélně, jsou součástí planktonu sladkých, brakických a slaných vod.


Kmen: Chromofyta

Patří sem bičíkovci i řasy, chloroplasty obsahují 2 chlorofyly (a,c), karoteny, xantofyly, barva chloroplastů je buď žlutohnědá nebo žlutozelená.


Třída: Zlativky

Řadíme mezi ně jednobuněčné nebo koloniální bičíkovce (Dinobryon), méně druhy s vláknitou stélkou, některé druhy tvoří schránky (Dinobryon), žijí ve sladkých, čistých vodách, jsou součástí jarního planktonu, při přemnožení mohou vyvolávat žlutohnědé zbarvení, např. ve vodárenských nádržích pak voda zapáchá po rybím tuku.


Třída: Rozsivky

Jsou jednobuněčné řasy s dvoudílnou křemičitou schránkou (tvořené dnem a víčkem). Rozsivky se rozmnožují nepohlavně dělením, při kterém si vytváří vždy menší část schránky.

Zmenšování buněk i schránek končí po dosažení pohlavní zralosti. Po pohlavním rozmnožování obnoví buňky svou původní velikost.

Jsou součástí jarního a podzimního planktonu, při přemnožení způsobují ve vodárnách zápach vody.

Žijí ve sladkých i slaných vodách.

Rozsivky jsou nejproduktivnější skupinou autotrofů na Zemi.

Ze schránek druhohorních a třetihorních rozsivek vznikla hornina křemelina = diatomit (Františkovy Lázně, Borovany). Hornina se využívá např.na výrobu skla, leštění čoček v optice.
Třída: Hnědé řasy

Jsou mořské řasy s vláknitě rozvětvenými nebo pletivnými stélkami ( rozlišenými na rhizoid, kauloid a fyloid, jejichž funkce odpovídají kořenu, stonku a listu). Ve stélkách se hromadí jod. Stélky mohou mít kulovité plovací měchýřky.

Rozmnožují se vegetativně (rozpadem stélky) nebo pohlavně (izogamií, anizogamií, oogamií). Častá je rodozměna.

Jsou rozšířené hlavně při pobřeží, protože k fotosyntéze potřebují dostatek světla.

Jsou využívány jako palivo, potravina, krmivo, hnojivo.

Mezi největší hnědé řasy patří Laminaria (2 m) v severních mořích a Macrocystis pyrifera (40 m) na jižní polokouli. Známá např. ze Středozemního moře je Padina (vypadá jako malá, bílá ouška na kamenech).



Kmen: Oomycety (Oomycota)

Předkové ztratili plastidy, jsou přizpůsobivé, žijí ve vodě, na souši, saprofyticky a paraziticky

V buněčné stěně převládá celulóza, mají vláknité, nepřehrádkované podhoubí.

Plíseň bramborová - napadá listy (bílé povlaky) i hlízy brambor (hnědé skvrny)

Vřetenatka révová - v mezibuněčných prostorech listů tvoří podhoubí, z průduchů vyrůstají výtrusnice s výtrusy, větrem se výtrusnice ulamují, v kapce vody se mění na dvoubičíkaté zoospory, později zoospory ztrácí bičíky a vyklíčí ve vlákno pronikající průduchy do listů.
Kmen: Opalinky

Jsou jednobuněčné saprofytické organismy žijící ve střevech ryb a obojživelníků.



Buňku pokrývají podélné řasy bičíků, uložené v mělkých rýhách. Buňky jsou mnohojaderné.


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©anasahife.org 2016
rəhbərliyinə müraciət